BOHYNĚ A JEJICH PODOBNOST S ANDĚLY

Podobnost andělů s některými bohyněmi, které ženy kdysi uctívaly a k nimž se upínaly mnohé ženské ceremonie, je často velmi nápadná. Některé bohyně totiž charakterizují perutě, snad nejvýznamnější prvek, podle kterého poznáváme anděly. Křídla ukazují na schopnost omezení prostoru a času.

K okřídleným bohyním zařazujeme například Bohyni Matku Isis, paní Luny, bohyní mystérií, hermetické moudrosti a přírody, antickou Iris, bohyni duhy, posla bohů, zvěstovatelkou  větrorychlou" a "větronohou", bohyni Pheme-Ossa, která zosobňuje slávu a dobrou pověst a je zpodobována s křídly a trubkou, prvorozenou bohyní a dárkyni života Téthys, kterou zvali Pramatkou, Euryphaessou, Daleko zářící a Jemnookou matkou Slunce, Luny a červánků, severskou bohyní plodnosti, úrody a krásy Freyu, bohyní vítězství Niké, s křídly, palmovitým listem a olivovým věncem, Inannu, bohyni plodnosti a lásky, další z Bohyní Matek, Eós, okřídlenou růžovoprstou a světlo přinášející bohyni červánků, védskou bohyni úsvitu Ušas, Vznešenou, Vysoko sídlící dceru nebes, jasnozřivou bohyni z dob Zlatého věku Astraiu, která dohlíží na řád, právo a spravedlnost a byla proměněna na souhvězdí Panny, jednou se vrátí na Zemi a s ní i utopický Zlatý věk.

Ruce bohyně války Bellony, která svými kompetencemi připamatovává archanděla Michaela, nebeského vojevůdce a bojovníka, nahradila křídla. Někdy bývá s křídly zobrazována i bohyně štěstí Fortuna anebo také bohyně moudrosti Sofie, která je stejně jako Panna Maria označována za Královnu andělů.

Leckdy bývají křídla naznačená jenom přítomností ptačího atributu některých bohyní, kupříkladu bílé holubice, která ztělesňuje čistotu, lásku, mír a harmonii a zastupuje Ducha svatého, který ve Svaté trojici nahradil Bohyni Velkou Matku, ženský prvek, který dodneška chybí mezi Otcem a Synem. Afroditu provází vrabci, i bílá holubice, stejně jako keltskou Oonagh, irskou Maeve, keltsko- římskou Coventinu a hinduistickou Sarasvátí. Společnicí Athény a indické Čámundy je sova.

Přenádherná bílá labuť je symbolem Rheie, matky olympských bohů i keltské Brigit. Zlatý vůz bohyně Lady je tažen labutěmi a holuby. Héra má ve znaku páva, Morrigan krkavce, Frigg čápa, Kaumárí páva a kohouta.

Bohyně nemusí mít nezbytně křídla, aby mohly být přirovnány k andělům. V panteonu předislámským arabským a nabatejských bohyň najdete bohyně Al-Lat, Al-Uzza a Malat, které byly zcela běžně nazývané anděly a dcerami božími. Arabové v ně věřili ještě za života Mohameda. Společně tvořily Trojnou bohyni, známou z mnoha dalších kultur.

Al-Lat, v překladu bohyně, byla Matkou bohů, největší ze všech a pod jménem Shams solární bohyní. V původním arabském náboženství se Slunce nevyznačovalo mužskou, nýbrž ženskou povahou. Shams byla uctívána v hlavním chrámu úrodného a sady obklopeného Ta ́if, který nebyl příliš vzdálený od Mekky. Svatyně Al-Lat byla zbořena na Mohamedův příkaz v roce 630. Ačkoli byla považována za Matku bohů, bohyni Země, plodnosti a prosperity, v rámci Trojné bohyně zastupovala Al-Lat mladou Dívku, Pannu a bohyni jara. K jejím symbolům patřila dorůstající Luna se slunečným kotoučem vně měsíčního srpku, vykuřovací misky a zlatý náhrdelník.

K nejvíce uctívaným božstvům předislámských Arabů patřila Al-Uzza , Ta silná či Ta mocná, bohyně hvězd, zejména Jitřenky a Večernice. Za hvězdných nocí ji ženy vzdávaly úctu ze střech svých příbytků. V triádě bohyň zastávala archetyp matky a zralé ženy. Nejvýznamnější chrám zasvěcený Al-Uzze stál v Petře, bývalém hlavním městě Nabatejského království v dnešním Jordánsku, kde se setkávají tři údolí. Předislámští Arabové věřili, že Al-Uzza sestupuje na Zem jako akácie, strom, který už byl zasvěcen.

Třetí z bohyň andělů a dcer božích, Malat, bohyně osudu a času, zosobňovala v božské triádě stařenu. Pod jménem Maniya byla bohyní smrti a ochraňovala hroby před případnými narušiteli. O Malat se tradovala legenda, že dává napít smrtelníkům ze zázračného kalichu, aby se bezpečně dostali na onen svět. Na zachovaných zobrazeních mívá nad hlavou ubývající Lunu a v rukou velkou číši, která připomíná malý kotník, tak typický pro aspekt Stařeny v tradicích jiných kultur. Do centra jejího starobylého a velice rozšířeného kultu se vydávaly davy poutníků. Tímto centrem, pod kterým tisíce let vyvěrá posvátný pramen Zamzam, byla Mekka, kde byla Malat, podle některých všechny tři  bohyně uvedené triády, uctívána v podobě velkého černého kamene.

                                                                                 zdroj: Velká kniha rituálů - J.Peschlová